Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno…

Vysílalo se hodinu na dlouhé vlně, součástí vysílání bylo krátké ohlášení a koncert. Československo se tak stalo po Velké Británii druhou evropskou zemí s pravidelným rozhlasovým vysíláním.“ Je pochopitelné, že 90. narozeniny rozhlasu jsou nejen příležitostí k listování kronikami a hledání dosud opomíjených pokladů ze zvukového archivu, ale zároveň pobídkou pro současné tvůrce. Můžete se tak těšit na poutavé pořady a zajímavé projekty. V rozhovoru s vedoucím Redakce vážné hudby ČRo 3 – Vltava Petrem Veberem představíme některé lahůdky pro milovníky hudby:

Začněme sondami do minulosti. Se kterými kapitolami z historie hudby v rozhlase nás Vltava u příležitosti těch velkých narozenin seznámí?

K našemu rozhlasu neoddělitelně patří od roku 1926 jeho symfonikové a ohlížení do zvukové historie nastává v pondělních večerních pořadech Depozitář Hudební galerie. Někdejší rozhlasový dramaturg a redaktor Bohuslav Vítek se věnuje jednotlivým etapám natáčení hudby v rozhlase s využitím vzácných nahrávek, které vůbec nejsou špatné! Připomínám jen, že původně šlo o Orchestr Radiojournalu, později dokonce delší čas o tělesa dvě… Všechnu tuto historii připomene na Vltavě také vícedílný cyklus pořadů, které pro sobotní odpolední řadu Euphonia chystá publicista Petar Zapletal. Ale nezůstáváme jen u dějepisu. Jsou tu přece i nejnovější nahrávky a s nimi v této sezoně po několika letech opět už nikoli jen záznamy, ale pravidelné přímé přenosy abonentních koncertů.

Když se probíráte minulostí, kterou éru ze života Československého, resp. Českého rozhlasu považujete za mimořádně přínosnou pro hudební dění?

V prvních letech bylo zaměstnáno pro potřeby vysílání jen šest hudebníků. Zakladatelskou osobností v čele skutečného orchestru byl Otakar Jeremiáš. Spolu s ním převzal v roce 1930 funkci ředitele hudebního odboru Karel Boleslav Jirák, jehož profil už připomněla Vltava v cyklu Euphonia. Tehdy se k rozhlasu začala řadit v roli hudebních režisérů a dirigentů jména jako Miloslav Kabeláč, Iša Krejčí, Klement Slavický, Václav Trojan, Václav Smetáček nebo Karel Ančerl. Profesionalita orchestru rostla a přímé přenosy měly za důsledek, že se z orchestru stalo respektované těleso v kontextu světového společenství rozhlasových stanic. Vrcholem této etapy byl koncert, kdy z Prahy 5. března 1935 přenášelo více než sto světových stanic pro desítky milionů posluchačů Sukovu Fantazii g moll a Janáčkovu Sinfoniettu. Po válce se do řady osobností, které patřily k rozhlasu, postupně přidávali dirigenti Jaroslav Krombholc, Břetislav Bakala, Alois Klíma, Václav Jiráček, Josef Hrnčíř, Jiří Stárek, František Vajnar a nakonec, vedle spolupracujících mladších kolegů, šéfdirigent Vladimír Válek. Ostatně, v úloze režisérů a dramaturgů se i nadále střídají mnozí významní skladatelé. A to jsou desetiletí, která rozhlasové symfoniky – vedle jejich studiové práce – definitivně postavila na čestné místo do pražského, ale i celostátního a mezinárodního koncertního dění.

Nezůstaneme však výhradně u historie. Předpokládám, že pracovníci Vltavy nebudou chybět v jubilejní den 18. května v Rudolfinu…

Náš rozhlas je spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946, s festivalem Pražské jaro – je tedy nejen jeho „nejstarším mediálním partnerem“, a to bez přerušení, ale i „spoluzakladatelem“. Je tudíž jasné, že se uskuteční řada přímých přenosů a záznamů koncertů a že se přenos uskuteční i ve zmíněný jubilejní den, kdy bude Rudolfinum patřit SOČRu. Zároveň připomene také letošní 150. výročí založení Umělecké besedy. Koncert řízený šéfdirigentem Ondrejem Lenárdem upozorní, že mezi členy tohoto spolku patří Bedřich Smetana a Jan Klusák. Zazní i hudba Jaroslava Ježka a Berliozova Fantastická symfonie. ČRo 3 – Vltava navíc hodlá během tohoto dne zpřítomnit rovněž vzpomínku na skutečný prvopočátek vysílání. I když to asi nebude přímý přenos ze stanu.

Jak si vůbec mají posluchači představit vzájemnou spolupráci ČRo 3 – Vltava a SOČRu?

Vltavská hudební redakce sídlí v budově na Vinohradské na stejné chodbě jako vedení orchestru, a tak bývají některé věci přece jen snadnější. Dramaturgie nahrávacích frekvencí vždy vycházela a vychází z představ a potřeb tuzemského vysílání i z toho, co je atraktivní pro partnerské rozhlasy v Evropské vysílací unii. Snadnější je i diskutování o nápadech, jak prezentovat orchestr ve vysílání nebo co vysílat v přestávkách koncertních přenosů. Jen nám v posledních letech společně chybí hlavní nahrávací studio, které se dosud rekonstruuje. Až se do něj orchestr vrátí ke každodenní práci ze zkušeben a studií v Hostivaři a Karlíně, budeme se vídat zase častěji i s muzikanty a určitě také spolupracovat ještě úžeji, jako dříve. I těch nápadů určitě přibude.

O kterých ze společných plánů byste už dnes mohl pohovořit – a tak zároveň navnadit posluchače k dalším zajímavým létům s Českým rozhlasem?

Nejbližším je Velikonoční den Eurorádia na Květnou neděli 24. března. Komorní sestava SOČRu spoluúčinkuje při provedení Vaňhalovy Stabat mater. Pražský koncert bude naším příspěvkem do mezinárodně sdílených programů členských rozhlasů EBU. Dalším mimořádným datem je koncert 17. dubna, na němž s rozhlasovými symfoniky vystoupí hudebníci s laureátskými tituly, navržení Evropskou unií hudebních soutěží mládeže. Je mezi nimi houslistka Julie Svěcená. Program se v mezinárodní síti objeví jako "Euroradio Youth Concert" 21. dubna a na Vltavě 30. dubna. Novinkou je, že do výroby odešla kompaktní deska s Janáčkovou hudbou, kterou se SOČRem natočil dirigent Tomáš Netopil. Jejich druhé janáčkovské CD se začne natáčet v září a dokončí se snad napřesrok v březnu. A když už hovoříme o budoucnosti, tak v rámci Koncertní sezony Eurorádia, v programové řadě Rozhlasové orchestry dělají historii, je už nyní naplánován na 28. dubna 2014 koncert, v němž by měla zaznít nově objednaná koncertantní skladba Aleše Pavlorka, dále hudba Viktora Kalabise a v koncertní podobě komorní opera Veselohra na mostě Bohuslava Martinů. Samozřejmě jde o program, který se bude vysílat i na Vltavě.