Rozhovor s klavíristkou Ewou Kupiec

Doufám, že jste si přes léto odpočinula, navzdory skutečnosti, že jste v srpnu dokončovala pro Bavorský rozhlas nahrávací projekt, zasvěcený klavírnímu dílu Witolda Lutoslawského. Kolik času jste mu věnovala a jak ho hodláte zúročit v dalších letech?

Na CDčku jsem pracovala od začátku roku 2013 a mám z něj ohromnou radost, protože jde, pokud vím, o první kompletní nahrávku Lutoslawského repertoáru pro sólový klavír. Zní tady i neznámá klavírní sonáta a půvabné miniatury pro děti. Prostřednictvím alba a v neposlední řadě díky moderním nástrojům, jako jsou i Tunes, se tak dosud málo uváděná hudba dostane k širokému okruhu posluchačů. Už na začátku kariéry jsem si jako osobní cíl stanovila šíření polské hudby, a tato nahrávka znamená další krok ve vytyčeném směru.

Vloni jste se stala profesorkou klavíru v Hannoveru, což s sebou jistě přináší zvýšené cestování a značný energetický výdej ve prospěch druhých. Proč se k něčemu takovému rozhodne úspěšná koncertní pianistka, která má své pevné místo na mezinárodních pódiích?

Dospěla jsem do fáze, kdy pociťuji určitou zodpovědnost za nastupující generaci klavíristů. Věřím, že jim svými zkušenostmi dokážu pomoci na nesnadné cestě koncertních umělců.

Mimochodem, mají to ženy-pianistky v koncertním provozu složitější než jejich mužské protějšky?

Tato genderová vymezení nemám dvakrát v oblibě, ale připouštím, že tomu tak je. Životní styl koncertního umělce s sebou přináší povinnosti, které se s rodinným životem pojí jen velmi složitě.

Dnes zahrajete Straussovu Burlesku. Uvádíte ji často? Čím je pro vás zajímavá?

Ano hrávám ji často a vždycky se k ní ráda vracím. Je to půvabná virtuózní kompozice, náročná pro sólistu, ale i orchestr. Nepochybně si zaslouží své trvalé místo v koncertním repertoáru.

Dovolíte-li poněkud osobní tón, zajímalo by mě, jak vzpomínáte na Katovice, město, kde jste zahájila studia klavíru.

Vzpomínky na tu dobu jsou stále velmi živé a barvité. Bylo mi dvanáct, když jsem odešla z domova na internát. Následujících sedm roků mělo naprosto určující význam pro formování mé umělecké osobnosti. Navíc v letech 1976-83 procházela polská společnost turbulentním obdobím… Pobyt mimo domov nebyl jednoduchý, každopádně mě dobře připravil na léta budoucí.

Kde žijete v současnosti?

Sídlím v Mnichově, a v létě pobývám na krásném venkovském sídle poblíž Spoleta. Patří mému životnímu partnerovi, americkému skladatele Randallu Meyersovi.

Do Polska se jistě vracíte nejen fyzicky, ale i myšlenkově – vždyť patříte k vyhledávaným interpretům Chopina a dalších polských skladatelů. Jaká zajímavé setkání s polským repertoárem připravujete do dnů budoucích?

Chtěla bych se trošku porozhlédnout po mladé generaci polských skladatelů. Těším se na tvůrčí a plodnou spolupráci s nimi.