Tristan a Isolda. První jednání Wagnerovy opery v podání rozhlasových symfoniků

3. duben 2023

Všechna tři jednání Wagnerovy opery, a to postupně, ve třech sezonách rozhlasových symfoniků připravuje s orchestrem šéfdirigent Petr Popelka. 3. dubna s nimi vystoupil Michael Weinius coby Tristan, Elisabeth Teige jako Isolda a také Mladý námořník v podání Petra Nekorance.

Richard Wagner Tristan a Isolda, I. jednání

Petr Popelka dirigent
Michael Weinius Tristan, tenor
Elisabeth Teige Isolda, soprán
Christoph Pohl Kurnewal, baryton
Christina Bock Brangäne, mezzosoprán
Petr Nekoranec Mladý námořník, tenor
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Kozubík sbormistr

K opeře Tristana a Isolda se Richard Wagner inspiroval středověkým francouzským rytířským eposem, vycházejícím z keltské pověsti. Látku sám skladatel přebásnil do nadčasové platnosti. K mimořádné umělecké atmosféře díla přispěly zcela jistě i intenzivní citové prožitky, milostná aféra s manželkou jeho mecenáše, nadanou literátkou Mathildou Wesendonckovou. Dle vlastních slov prožíval s touto ušlechtilou, inteligentní a krásnou ženou „blaženou rozkoš ze souznění duší, opojení z nejvyššího štěstí a nejkrásnější touhy a potěšení z povznášejícího a inspirujícího přátelství a nejčistší lásky… Lásky nenaplněné.“ A právě v nadčasový symbol takového citu přetvořil i dávný příběh o osudovém nápoji lásky.

O první provedení projevila zájem Dvorní opera ve Vídni. Po desítkách zkoušek však dílo prohlásila za nerealizovatelné. Premiéra se tak uskutečnila až pod taktovkou Hanse von Bülowa v roce 1865 v Mnichově, a to po intervenci Ludvíka II. Bavorského, který se stal Wagnerovým obdivovatelem a příznivcem. Byl to ostatně právě on, kdo později úvěrem zafinancoval stavbu divadla v Bayreuthu, sloužícího dodnes výhradnímu a vzorovému uvádění Wagnerových děl. Zde se opera Tristan a Isolda objevila až po Wagnerově smrti, v roce 1886. Pražské Národní divadlo ji prvně uvedlo v roce 1913. V Novém německém divadle se však dávala už od roku 1896.

Operu, kterou Wagner vytvořil na vlastní libreto, charakterizoval tehdejší vlivný filozof Friedrich Nietzsche jako „nebezpečně fascinující, hrůzně a sladce nekonečnou“.

autor: SOČR
Spustit audio

Související