Demence má řadu příčin. Může ji způsobit i lymská borelióza, varuje Kateřina Cajthamlová

7. červenec 2023

V současnosti žije v České republice asi sto padesát tisíc lidí trpících demencí, která trápí je i jejich blízké. „Zajímavé je, že v pětašedesáti letech trpí demencí asi pět procent populace, což je docela hodně, a to procento narůstá s věkem,“ popisuje Kateřina Cajthamlová.

„Demence je ztráta funkcí mysli. Je to celková porucha intelektu, paměti a bohužel i osobnosti, která výrazně narušuje běžné denní aktivity a vzniká až po rozvoji poznávacích funkcí.“

„Úbytek funkcí mysli ruší všechno, co člověk dělá, a to chronologicky. Nejdřív klesají paměťové funkce, potom poznávací, dále je postiženo chování a emoce a nakonec jsou postiženy všechny možné denní aktivity, tedy i pořádek, hygiena a další.“

Alzheimerova choroba

Asi nejznámějším typem demence je Alzheimerova choroba. „Jako první postihuje paměťové oblasti. Hlavním příznakem je zapomínání. Může se jednat o zapomínání věcí, založených předmětů, týká se vybavování slov, jmen, později se přidávají potíže s orientací a rozvíjí se poruchy soběstačnosti,“ popisuje vedoucí neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice docent Robert Rusina.

Čtěte také

S prvními příznaky by měl člověk raději hned vyrazit k lékaři. „Dostupné léky totiž ovlivňují ty buňky, které ještě nejsou postiženy. Čím dříve tedy začínáme s léčbou, tím máme lepší výsledky. A je opravdu důležité poruchy paměti nepodceňovat.“

Typy demence

Demencí existuje celá řada. „Většinou jsou pojmenované podle svého objevitele. Kromě Alzheimera nebo Parkinsonovy nemoci existují i demence sekundární, které souvisí s mozkovými příhodami, kdy dojde k omezení krevního zásobení vinou drobných infarktů, které pacient ani nemusí zaznamenat. Dále může být demence infekčního původu, třeba od lymské boreliózy. I ta může postihovat mozkové funkce a vést až k demenci,“ popisuje Cajthamlová.

Kromě zhoršení krátkodobé paměti se demence projevuje i zhoršením emocí. „Snižuje se sebeovládaní, lidé jsou plačtivější, snáze se dojímají, snáze se naštvou a berou věci osobně.“

Preventivní opatření

  • Pozor na alkohol, je to stoprocentní jed pro nervový systém. Čím déle pijeme, tím hůř
  • Pozor na psychotropní drogy, neužívat je
  • Doléčovaat různé typy infekcí
  • Trénovat mozkové funkce tím, že je budeme používat
  • Každý den chodit ven na procházku
  • Měli bychom se setkávat s lidmi nejen pravidelně, ale i s odstupem, aby nám nastavili zrcadlo a řekli, že si všimli nějaké změny
  • Pomoci mohou vitamíny skupiny B, rybí tuky, důležité je nejíst bezsacharidové diety, pít dostatek pitné vody, kontrolovat si krevní tlak, chodit na běžnou prevenci

Co dělat, když pacienti nespolupracují? Co pomáhá od okolí takovým pacientům? Pomáhají při léčbě přípravky z konopí? Rýsují se nové léky? Jak probíhá vyšetření u lékaře? Poslechněte si rady a doporučení doktorky Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.

Dotazy do vysílání můžete posílat předem přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.