Unikl plamenům i nacistům a dnes ho zná celý svět. Rukopis Kafkova Procesu vystavují v Berlíně
Deset hustě popsaných sešitů mělo být bez milosti zničeno a spáleno, jak si přál jejich mladý, smrtelně nemocný autor. Po jeho smrti se však díky jeho příteli stal ze 171 sešitových listů jeden z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších německých románů 20. století – Proces. Franz Kafka dostal nápad na tento román v Berlíně, kde teď – po více než sto letech – jeho kompletní rukopis zcela mimořádně zpřístupnili veřejnosti.
Podle Gereona Sieverniche, ředitele berlínského kulturního centra Martin-Gropius-Bau, v kterém je poprvé k vidění kompletní rukopis Kafkova románu Proces, to Kafku vždycky táhlo do Berlína.
„Jak sám psal, existovaly pro to dva důvody – jednak ženy a zásnuby v Berlíně a jednak to byla silná touha skoncovat s prací v pražské pojišťovně a věnovat se pouze psaní. Berlín byl pro něj místem, kde si chtěl toto přání splnit,“ říká.
Podle šéfa národního literárního archivu v jihoněmeckém Marbachu Ulricha Raullfa je Kafka spisovatel světového formátu. Po Homérovi a Shakespearovi se to poštěstilo jen málo autorům, říká a zdůrazňuje, že Kafka dodnes patří k nejpřekládanějším autorům. I to podle něj vysvětluje, proč Kafkovy autografy přitahují takovou pozornost.
Stoletý sešit
Právě z depozitáře marbašského archivu přivezli do Berlína Kafkův cenný rukopis, který archiv pořídil s vydatnou finanční pomocí německého státu na dražbě v Londýně v roce 1988.
Ve skleněných vitrínách leží jeden list vedle druhého, na nich ne příliš učesaná, spíš taková rozevlátá písmenka naškrábaná jakoby ve spěchu.
„Kafka pracoval na rukopisu ve vysokém tempu od srpna roku 1914 do ledna následujícího roku. Napsal několik kapitol zároveň,“ vypráví Ellen Strittmatterová, kurátorka výstavy, která s Kafkovým manuskriptem strávila nejvíc času a zná každý jednotlivý list téměř zpaměti.
Za vším hledej ženu
Nápad napsat tento román dostal Kafka několik desítek metrů vzdušnou čarou od skleněných vitrín berlínského kulturního centra, a to v hotelu Askánský dvůr, který dnes už neexistuje, protože ho se zemí srovnaly bomby druhé světové války. V tomto hotelu se Kafka setkal se svou snoubenkou Felice Bauerovou.
Pravděpodobně to nebylo moc příjemné. Ani pro jeho snoubenku, protože Kafka silně pochyboval o tom, zda si ji má skutečně vzít. Podle Ellen Strittmatterové vnímal Kafka toto setkání jako soudní proces. „Zásnuby se po tomto setkání zrušily a Kafka se vrhl do psaní,“ dodává.
Na kraj světa a zase zpátky
Kafka si v závěti přál, aby rukopis a další jeho texty skončily v plamenech. Jeho přítel Max Brod však rukopis zachránil nejen před plameny, ale i před nacisty.
„Rukopisy odvezl v roce 1939 v kufříku z Prahy do Palestiny, těsně před příchodem wehrmachtu,“ říká spisovatel a jeden z mnoha kafkologů Hans-Gerd Koch.
Kruh se uzavírá. Kafkovy sešity se tak po letech vrátily zpátky na místo, kde vlastně vznikly.
