Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Amerikanista: Pomoc Ukrajině vázla na republikánech. Pomohlo až to, co neudělal Donald Trump
Americký prezident Joe Biden podepsal objemný balík vojenské a finanční pomoci pro Ukrajinu. Na schválení se nicméně čekalo od konce loňského roku. Proč takové prodlevy?
-
Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu je obtížná. Klimatických žalob může přibývat
Extrémní počasí si loni v Evropě vyžádalo více než 150 životů a způsobilo škody za nejméně 330 miliard korun. Jak se adaptovat na změnu klimatu?
-
Hlaváč: Ani blob, ani rejnok. V případě Kaplického jsme propásli další z osobností kulturního světa
Architekt Jan Kaplický by se letos dožil 87 let. Svými odvážnými projekty se nesmazatelně zapsal do dějin architektury jako neofuturistický tvůrce. Proč ho Češi nepřijali?
-
Politolog Kubáček: O mladých se hezky mluví, ale příliš se pro ně nedělá
Petr Fiala se setkal s prezidentem USA, Joe Bidenem. Jaký má návštěva přínos pro česko-americké vztahy? Politolog Jan Kubáček také okomentuje dění na kongresu ODS a SPD.
-
Analytik Tureček: Odveta, nebo snaha zamíchat kartami? Co bylo cílem íránského útoku, není jasné
Situace na Blízkém východě se vyhrotila poté, co Írán v neděli zaútočil na Izrael. Čeho chtěl Írán svým leteckým úderem dosáhnout? Ovlivní eskalace napětí situaci v Gaze?
-
Tomáš Zima: Vyučující by měl žáka vést a být mu oporou. Zároveň je pro dítě vzorem
Lékař a profesor Tomáš Zima komentuje, jak by měla probíhat studentská příprava ke zkoušce a jakou roli hraje v dnešní době moderních technologií učitel.
-
Základem Smetanova díla byl jeho citový život, říká autor jeho životopisu Pavel Kosatík
Spisovatel Pavel Kosatík připomeneme významné osobnosti české klasické hudby, odkaz Karla Kryla a zamyslí se nad tím, jak a o čem mluvit s našimi slovenskými sousedy.
-
Ekonom: Reálné mzdy se na úroveň před krizí vrátí zřejmě až za dva roky. Trendem budou rekvalifikace
Zájem o rekvalifikace roste, zmínil ekonom Lukáš Kovanda na Dvojce a vyjádřil se i k růstu reálných mezd. Podle něj letos ještě nedoženeme úroveň před krizí.
-
V Británii mají Slováci pověst pracovitých a kreativních lidí, říká novinář Kytka
Jak britská média reflektovala výsledky slovenských prezidentských voleb? V jakém stavu je britská armáda?
-
Politolog: Prezidentské volby ukázaly, že Slováci souhlasí s kroky Ficovy vlády
Slovenským prezidentem se stal Peter Pellegrini, který zvítězil o 6 %. „Volební účast byla nezvykle vysoká,“ vysvětluje důvody rozdílu mezi kandidáty politolog Kopeček.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »