Dana Drábová: Při ostřelování jaderné elektrárny se mi zhroutil svět. Putin porušil všechno, co mohl

Úroveň radiace zůstává po útocích na ukrajinské jaderné elektrárny v normě. „K dispozici máme velmi rozsáhlá data z celoevropské radiační monitorovací sítě. Do níž stále ještě přispívá i Ukrajina,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Dana Drábová.

„Máme tedy dost údajů na to, abychom mohli říci, že radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ uklidňuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Přesto pro ni bylo dramatické obsazení Záporožské jaderné elektrárny naprosto nepřijatelné.

„Zhroutil se mi svět. Až do 4. března jsem se spoléhala, že žijeme ve světě, který drží pohromadě tím, že se dodržují pravidla. Putin ale nedodržuje vůbec nic. Porušil i ustanovení ženevských konvencí o tom, že jaderné elektrárny patří i ve válečných stavech mezi chráněné objekty.“

Pragmatické cíle

Jaký smysl tedy má útočit na jaderné elektrárny? „Myslím si, že obsazení Záporoží bylo pragmatické rozhodnutí. Rusové moc dobře vědí, že na jaderné elektrárny se neútočí. Takže když si tam udělají logistickou základnu, nikdo po nich střílet nebude.“

Čtěte také

iROZHLAS

Obsazení elektráren je pro ruskou armádu klíčové. Může je využívat v jednáních, hodnotí odborníci

Záměrem ovšem podle Dany Drábové mohlo být i prosté získání tohoto výhodného zdroje energie pod svoji kontrolu. A třetím důvodem to, že celá oblast má obrovský význam pro Rusko kvůli vodním nádržím na Dněpru, které mimo jiné slouží i jako zásobárny vody pro Krym. „Přesto se domnívám, že ač je Putin šílený, nemá v úmyslu jadernou elektrárnu zničit.“

Proti útoku jsou reaktory částečně zabezpečeny. „Jaderné elektrárny mají už ve svém projektu nástroje, zařízení a bariéry, které umožňují odolat extrémním situacím. Zejména přírodním, jako jsou zemětřesení, záplavové vlny, extrémní vítr a srážky.“

„Do projektu jsou zakalkulovány i člověkem zapříčiněné události. Ochranné obálky reaktorů by měly vydržet pád stíhačky typu Suchoj nebo zásah raketou země-země. Jedná se ale o náhodnou situaci. Kdyby někdo chtěl cíleně elektrárnu zničit, tak to dokáže.“

Poté by podle Dany Drábové zřejmě následoval podobný scénář jako ve Fukušimě. „Důsledky by byly do několika desítek kilometrů od elektrárny. Únik radiace by byl měřitelný, ale ne ohrožující na vzdálenost stovek kilometrů.“

Provoz elektráren

Další tři jaderné elektrárny na Ukrajině, Rovenská, Chmelnická a Jihoukrajinská, zatím okupanti neobsadili a jsou stále v provozu. V Záporožské elektrárně jsou čtyři bloky ze šesti odstaveny.

Čtěte také

iROZHLAS

Černobylská elektrárna je podle Ukrajinců bez proudu. ‚Bezprostřední riziko nehrozí,‘ říká expert

„To je z hlediska možné mimořádné události velmi dobře. Čím déle je reaktor odstaven, tím méně radiace je tam připraveno k úniku. Dva reaktory jsou v provozu evidentně proto, že je ukrajinská přenosová distribuční síť potřebuje. Vypnutí elektrárny nicméně může být velmi rychlé. Štěpná reakce v reaktoru se dá zastavit během několika vteřin.“

Radiační situace se také pravidelně ověřuje i v odstavené elektrárně Černobyl, která už je ovšem 20 let mimo provoz. „Poslední blok byl odstaven v roce 2000. Od té doby tam probíhají demontáže a proces uskladnění vyhořelého jaderného paliva. Není tam už nic, co by mohlo zhoršit radiační situaci na větší vzdálenost.“

Obsazení Černobylu a 30kilometrové vysídlené zóny mělo tedy podle jaderné fyzičky opět taktický aspekt. „Z Běloruska je to totiž nejkratší a velmi pohodlná cesta na Kyjev.“

Další témata rozhovoru: Jakou roli hrají v rusko-ukrajinském konfliktu jaderné zbraně? A proč je palivo používané v jaderných elektrárnách mimořádně nevhodné k výrobě jaderných zbraní?