Markéta Cukrová zpívá Wagnera

Škodolibě hravý a bujarý Koncert pro dřevěné dechové nástroje, harfu a orchestr od Paula Hindemitha z roku 1949 je plodem jeho let strávených v USA. Mezi skladateli, kteří tam uprchli před nacismem, dosáhl Hindemith jako jeden z mála světového věhlasu. Navíc se jako vyhledávaný učitel kompozice i podnětný hudební teoretik etabloval na Yale University, na Harvardu a dalších vysokých školách. V roce 1953 se však vrátil do Evropy.

Za pobytu v Curychu prožíval Richard Wagner příběh nenaplněné lásky, když byl několik let v kontaktu s nadanou literátkou Mathildou Wesendonckovou (1828–1902), manželkou svého mecenáše. City k této dámě ho dovedly nejen k odcizení s první manželkou, ale v tvůrčí rovině rovněž k delšímu odložení práce na tetralogii Prsten Nibelungův. Začal komponovat Tristana a současně – s podobnou výrazovou intenzitou – zhudebnil v letech 1857 a 1858 pět z jejích básní pro hlas a klavír. V orchestrální úpravě a s přední čes­kou mezzosopranistkou Markétou Cukrovou slibují působivý zážitek.

Robert Jindra|foto:Ivan Korč, Janáčkova filharmonie Ostrava

Když dirigent Moskevského komorního orchestru Rudolf Baršaj, violista Borodinova kvarteta, upravil v roce 1967 s Šostakovičovým svolením jeho 8. smyčcový kvartet do podoby Komorní symfonie c moll, netušil, že půjde o jedno ze skladatelových nejhranějších děl. Podařila se mistrovská verze. Ačkoli skladatel na tento počin pohlížel zpočátku skepticky, hotovou partituru schválil s tím, že věc „zní lépe než v originále“.