Mozart a Mahler v rukou Braunera
6. března budou na programu večera v Rudolfinu symfonie dvou monumentálních skladatelských osobností, Mozarta a Mahlera.
Od slunečného mistra klasicismu zazní skladba, která se své premiéry dočkala – stejně jako opery Don Giovanni a La clemenza di Tito – v Praze. Odtud pochází i její přídomek „Pražská“.
Má některé zvláštní rysy, například pomalý, mimořádně dlouhý, místy značně dramatický úvod. Kupodivu ji tvoří jen tři věty, ve své době tradiční menuet byl vynechán. Proč se tak stalo, nevíme.
Neobvyklé rysy každopádně symfonii neubírají na závažnosti ani kráse. Právě „Pražská“ a tři následující symfonie byly Mozartovými posledními, vrcholnými a pro mnohé další autory neobyčejně inspirativními díly. Klenoty ve svém žánru!
Z odkazu Gustava Mahlera bude na programu 1. symfonie „Titán“. Od Mozartovy „Pražské“ ji dělí zhruba 110 let a srovnání obou kompozic nám poskytne výmluvný obraz o dynamickém vývoji hudby v dané epoše. Stačí se zaměřit na rozdíl v rozsáhlosti orchestru či ve výrazu hudby; zatímco Mozartova hudba je „nebesky“ vyrovnaná, Mahlerovou zmítají lidské vášně a city.
V titulu Titán se Mahler inspiroval románem Jeana Paula, znamenalo to však spíše karikaturu. Paulův hrdina totiž není vůbec hrdinský. Ke „karikaturním“ inspiracím odkazuje také tento detail: Počátek volné věty byl podle jednoho Mahlerova sdělení inspirován naivním obrázkem, kde zvířátka pohřbívají myslivce.
Hudebně je ona inspirace vyjádřena tak, že vysoký sólový kontrabas hraje známý popěvek francouzských dětí Bratře Kubo, střídá ho naříkavý židovský klezmer a nakonec se posluchači dostane citátu z cyklu Písně potulného tovaryše.
I takové perličky „vyposloucháte“ na koncertu 6. března. Hlavně Vás ovšem čekají dvě ohromující díla ve – věříme – působivém podání rozhlasových symfoniků. Krásný interpretační úkol svěřilo vedení orchestru Tomáši Braunerovi.
Koncert vysílá ze Dvořákovy síně Rudolfina přímým přenosem ČRo Vltava.
