Narodil jsem se v Praze v rodině hudebníků. Máma byla klavíristka a byla mimo jiné spoluautorkou Klavírní školy pro střední pedagogické školy.
Táta byl ještě donedávna pedagogem na Konzervatoři Jaroslava Ježka a jako hráč na kontrabas a basovou kytaru dodnes působí v několika jazzových formacích. Bratr hrál na klavír, ale později přešel na bicí, které mu zůstaly celoživotním koníčkem.
Já jsem odmala hrál na housle a zůstal jsem jim věrný. Studoval jsem na LŠU v Biskupské ulici pod vedením prof. Novotného a dále pak pokračoval na Pražské konzervatoři u prof. Štětiny. Do Symfonického orchestru Českého rozhlasu jsem nastoupil v roce 1990, hraji ve skupině druhých houslí.
Jaký je můj nástroj?
I když prošlo mýma rukama mnoho krásných nástrojů, přesto nejraději hraji na housle od starého českého mistra, které mám již od svých čtrnácti let. Tyto housle možná nepatří mezi ty nejcennější, ale jejich vyrovnanou barvu a sytost zvuku stále obdivuji.
Jaký byl můj dětský sen?
Jak již napovídá mé příjmení, bylo mým dětským snem stát se automobilovým závodníkem. To se bohužel nestalo.
Co mě baví?
Baví mě hudba. A život muzikanta přináší nejen cestování a mnoho krásných koncertů doma i v cizině, ale hlavně setkání se zajímavými hudebními osobnostmi, jak sólisty, tak dirigenty či skladateli. Ve volném čase si zase rád přečtu časopis o autech či historický román.