Druhý koncert SOČRu na letošním MHF Pražský podzim
se uskutečnil ve středu 24. září. Program byl sestaven výhradně z děl ruských autorů (Glazunov: Stěnka Razin, Rachmaninov: Rapsodie na Paganiniho téma, Stravinskij: Petruška). Sólový part přednesl rodák z Rimini, letos 41letý Enrico Pace, dirigoval proslulý Roberto Benzi.
Umělec se narodil roku 1937 italským rodičům v Marseille ve Francii. Jeho otec, hudebník, záhy rozpoznal synovo nadání a vedl ho už od tří let k hudební teorii a hře na klavír. Ještě před svým desátým rokem zahájil Roberto Benzi studia orchestrálního dirigování a v pouhých jedenácti jako dirigent debutoval. Mimořádný, takřka zázračný dětský talent se záhy dostal i do centra pozornosti filmařů. Režisér Georges Lacombe o něm natočil v roce 1949 snímek Předehra ke slávě, který byl oceněn na filmovém festivalu v Cannes, a o tři roky později přidal ještě Volání osudu, kde se Roberto objevil po boku Jeana Maraise. Oba filmy byly velmi úspěšné, Robertu Benzimu zajistily slávu již v raném věku a pozitivně zapůsobily i na tehdejší mladou generaci.
Roberto Benzi posléze studoval hudbu na Sorboně a své hudební vzdělání završil soukromými hodinami analýzy a kompozice. V průběhu své dnes již více než padesátileté profesionální kariéry dirigoval Benzi nejslavnější světové orchestry včetně Vídeňské a Berlínské filharmonie. Rovněž dirigoval na četných hudebních festivalech, např. ve Vídni, v Holandsku, Aix-en-Provence, Besanconu, Montreux, Lausanne, Praze, Petrohradu či Gulbenkian.
V roce 1954 nastudoval poprvé operu, Rossiniho Lazebníka sevillského v Marseille, a od té doby pracoval v mnoha významných operních domech, např. v Metropolitní opeře v New Yorku, v Královském divadle de la Monnaie v Bruselu, ve Velkém divadle v Ženevě, ve Verdiho divadle v Terstu, v pražském i sofijském Národním divadle.
V sezoně 1959/60 byl angažován pro vůbec první hudební nastudování opery Carmen v pařížské opeře Garnier. Od roku 1960 natočil řadu snímků pro Philips, EMI Classics, Forlane a Naxos. Roberto Benzi založil Orchestru Bordeaux - Akvitanie, jehož byl v letech 1972-1987 residenčním dirigentem. Dále působil jako hudební a umělecký ředitel Arnhemského filharmonického orchestru (1989-1998) a umělecký supervizor a dirigent Národního mládežnického orchestru v Nizozemsku (1991-95).
Od roku 1973 vedl mistrovské kurzy dirigování ve Francii, Švýcarsku a Nizozemsku a publikoval řadu orchestrací v rámci edic Peters/Frankfurtrs, Salabert, Lemoine a Billaudot.
Roberto Benzi je Rytířem Čestné legie a nositelem Vyznamenání Za zásluhy, Akademických palem a Královského řádu nizozemského lva.
