Schönbergovy Písně z Gurre spojily symfonické orchestry českého a norského veřejnoprávního rozhlasu

„Zařazení Písní z Gurre do programu Musica non grata a jejich návrat na jeviště Státní opery jsou pro mne naprosto logickým krokem, neboť právě zde, v tehdejším Novém německém divadle, je 9. června v české premiéře uvedl Alexander Zemlinsky, jedna z ústředních postav projektu Musica non grata,“ říká Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery. Arnold Schönberg pracoval na této monumentální skladbě od roku 1900 s přestávkami jedenáct let.

Susanne Bernhard|foto:Christine Schneider

Ve světové premiéře zazněly Písně z Gurre 23. února 1913 ve Vídni pod taktovkou Franze Schrekera. Jejich předlohou se stala dramatická báseň Jense Petera Jacobsena z roku 1868. Příběh se odehrává na dánském hradu Gurre, jehož vládce – král Waldemar – se zamiluje do krásné Tove, kterou jeho žena Helwiga ze žárlivosti otráví. Waldemar v žalu prokleje Boha a je odsouzen k věčnému putování se svými přisluhovači po noční obloze, zatímco Tove se proměňuje skrze nádheru přírody. Schönberg použil ve skladbě na 35 hudebních motivů, které zobrazují nejen hlavní postavy, ale také aspekty přírody (západ i východ slunce, cválající koně aj.) a různé citové stavy (touhu, Jupiterovu lásku, strach sedláka, truchlení pro Tove aj.). Poprvé zde také využil techniku Sprechgesangu. „Pokládám za nesmírně vzrušující, že ve stejné době, kdy Schönberg šokoval hudební svět skladbou Pierrot lunaire, ve které nastolil zcela nový hudebněestetický směr, promluvila v Písních z Gurre jeho hudba ještě naposledy jazykem vrcholného romantismu přelomu 19. a 20. století, a to s obrovským diváckým úspěchem,“ dodává Per Boye Hansen.

Petr Popelka šéf dirigent a umělecký ředitel SOČRu|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

V sólových partech se ve Státní opeře představily české i zahraniční pěvecké hvězdy, mimo jiné pravidelný host Vídeňské a Bavorské státní opery Michael Weinius, držitel Ceny Grammy Dietrich Henschel, německá sopranistka Susanne Bernhard, finalista Mezinárodní pěvecké soutěže Hanse Gabora Belvedere Yngve Søberg nebo česká mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Své síly v něm spojil Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) s Norským rozhlasovým orchestrem (KORK) a Český filharmonický sbor Brno se Slovenským filharmonickým sborem z Bratislavy. Obrovský hudební aparát, který čítá téměř 250 hudebníků, řídil aktuální šéfdirigent SOČRu a KORKu Petr Popelka. „Písně z Gurre pro mne ztělesňují jednu z nejúžasnějších kompozic hudební historie, absolutní završení celého dlouhého vývoje tonální hudby, a je pro mne obrovskou ctí, že mám možnost toto dílo dirigovat. Nesmírně si také vážím toho, že po více než sto letech vracíme Písně z Gurre do míst, kde je provedl Alexander Zemlinsky. SOČR a KORK jsou dvě špičková evropská orchestrální tělesa a já věřím, že propojení jejich svébytných energií obohatí hudebně i lidsky hráče samotné, a zároveň dá vzniknout skutečně mimořádnému hudebnímu zážitku,“ říká Petr Popelka.

Michael Weinius|foto:Mats Bäcker

Pražské uvedení Písní z Gurre je koprodukčním projektem Opery Národního divadla a Státní opery, cyklu Musica non grata finančně podpořeného Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v České republice, Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Norského rozhlasového orchestru. Koncert 20. června ze Státní opery v Praze odvysílá od 19 hodin v přímém přenosu Český rozhlas Vltava a norská rozhlasová stanice NRK P2. Záznam koncertu bude pořizovat Česká televize.  „Dílo těchto rozměrů se v Praze i obecně provádí jednou za desítky let a pro hráče konkrétního orchestru může taková příležitost přijít skutečně jedinkrát za život. Osud nám přál a díky souhře mnoha příznivých okolností můžeme tento slavný opus provést právě na sté výročí Českého rozhlasu. Věřím, že rozhlasová a televizní nahrávka koncertu i audio dokument, který při této příležitosti vznikne, zaručí veřejnosti na další desetiletí možnost seznámit se s touto výjimečnou skladbou,“ uzavírá Jakub Čížek, ředitel SOČR.

Norský rozhlasový orchestr|foto:KORK