V SOČRu působím na pozici hráče ve skupině bicích nástrojů. Pocházím z Liberce, kde jsem vyrůstal díky otci v divadelním prostředí. Po střední pedagogické škole jsem nastoupil na pražskou Hudební akademii múzických umění, kde dokončuji magisterské studium. Prvním profesionálním tělesem, ve kterém jsem působil 2 roky v rámci orchestrální akademie, byla PKF- Prague Philharmonia.
Jaký je můj nástroj?
Svět bicistů v symfonickém orchestru je oproti všem ostatním nástrojovým skupinám velmi pestrý.
Vedle klasického trianglu nebo velkého bubnu (u kterého si mě asi většina z vás představí), se mohou objevit v partech například zvony, Windmaschine, kukačka, vibraslap nebo smirkový papír. Samostatnou kategorií jsou melodické bicí nástroje. Jejich zástupci jsou vedle zvonkohry a xylofonu hlavně vibrafon a marimba, ke kterým mám velmi blízko, protože mají široké uplatnění také mimo orchestr.
Jaký byl můj dětský sen?
O tom, že bych měl vysněné povolání, se mluvit nedá, ale přišlo mi báječné vaření. Možnost improvizovat a předat lidem požitek z jídla. Vlohy se ale projevily v jiných oblastech, takže jsem naštěstí na druhé straně výdejních pultů restaurací…
Co mě baví?
Mým koníčkem jsou moderní deskové hry, které mají mnoho variant a kombinací herních mechanismů. Vedle oduševnělé zábavy jsou pro mne výzvou k překonávání sebe samého a také udržují mozek ve střehu. Mou vášní jsou také požitky jako dobré jídlo a zejména plzeňské pivo.