Vítězové Concertina Matejča a Schulmeister se SOČRem
Dva úžasní mladí hudebníci, houslista Daniel Matejča a klavírista Jan Schulmeister, potěší publikum prvního z večerů rozhlasových symfoniků v Betlémské kapli.
Ano, i v této sezoně je pro vás připravena série pěti koncertů v tomto působivém prostoru. V úterý 23. září ho rozezní tóny klasiků i premiérové dílo našeho současníka Jaroslava Pelikána. Taktovky se ujme Jaroslav Kyzlink.
Adagio je součástí Pelikánovy nové třívěté symfonie. Tu čeká kompletní premiéra na blížícím se festivalu Talichův Beroun. Volná věta s podtitulem Tetínská meditace ke svaté Ludmile vznikla samostatně, jako první část, loni v létě. Inspirací se staly autorovy účasti na mších v katolickém kostele na Tetíně v Českém krasu nedaleko Berouna, tedy v místě, kde byla podle legendy zavražděna v roce 921 Ludmila, babička knížete Václava, později svatořečená. Skladatel hovoří o svém Adagiu jako o hudebním zamyšlení nad krajinou, která se mu líbí, i jako o fiktivním rozhovoru se světicí.
Mozartův Dvojkoncert je kusem specifickým s neobvyklou historií. Dílo započaté v Mannheimu roku 1778 se dochovalo jako fragment, a to navíc jen první věty. I při takové míře nedokončenosti se nicméně na základě naznačeného tvaru a charakteru objevil odborný názor, že neexistence kompletní kompozice je jednou z největších ztrát v umění. Zachovaná část, pouhá stovka taktů, naznačuje autorovu kompoziční brilanci a nemalé umělecké cíle. Jistě i proto dvojkoncert přitahuje ty, kteří chtějí zkusit své umění a rekonstruovat ho. Byli jimi Robert Levin, který dotvořil zlomek započaté věty, a britský skladatel Philip Wilby, jehož kompletní dokomponování z roku 1990 umožňuje i dnes rozeznít koncertantní formu v celém obvyklém formátu.
Dokonale propracované, subtilně vyznívající Tre ricercari, které nedlouho po svém vzniku s úspěchem zazněly na Festivalu soudobé tvorby v Benátkách, vycházejí z variačního obměňování krátkého modelu. Střídají koncertantním způsobem nástrojové skupiny a uplatňují kantilénu sólové flétny. Tento opus pro komorní orchestr patří k vrcholům tvorby Bohuslava Martinů v pařížském období.