IRA končí
Irská republikánská armáda uposlechla výzvy Gerryho Adamse a začala skládat zbraně. Potvrdila to včera mezinárodní odzbrojovací komise, podle které "velké množství zbraní bylo učiněno provozuneschopným".
Britský premiér hovoří o činu zásadního významu a šéf unionistů v Severním Irsku k události uvedl: "Toto je den, o němž jsme si mysleli, že nikdy nenastane." Zatímco se ještě předevčírem zdálo, že velkopáteční dohoda z roku devadesát osm je mrtvá, nyní všechny strany hovoří o urychlení mírového procesu. David Trimble je ochoten vrátit se do severoirské regionální vlády, své straně se chystá navrhnout, aby podpořila reformu exekutivy, a možná se dokonce blíží den, kdy se protestanti v Belfastu smíří s tím, že jejich ulicí docházejí do školy katoličtí prvňáci.
Co se stalo, že IRA najednou může postrádat své zbraně a výbušniny? Irskému republikánskému teroristovi sice do hlavy nevidíme, ale můžeme předpokládat, že ani on nebyl ušetřen televizních záběrů na útok proti mrakodrapům v New Yorku. Dost možná mu při pohledu na akci kolegů z organizace Al-Kajda došlo, že právě skončila éra, ve které bylo možné prosazovat nějakou politiku nastražováním náloží. Ládinova sebevražedná komanda učinila z ostatních teroristů "béčka" a těch citlivějších západních atentátníků se navíc mohlo dotknout, že se náhle dostali do stejného pytle s fanatickými islámisty. Pokud podobně jako IRA ztratí nervy i baskická ETA, pak Usámovi bin Ládinovi budeme paradoxně vděčit za bezpečnost před lokálními evropskými teroristy. Co hrozného se ale musí stát, aby obludnost terorismu nahlédl i Ládin?
