Koncert Richarda Strausse v podání SOČRu k poctě Jessye Normanové

4. prosinec 2019

Čtyři poslední písně Richarda Strausse v programu třetího abonentního koncertu rozhlasových symfoniků 9. prosince jsou dobrou příležitostí, jak vzdát poctu nedávno zesnulé významné světové pěvkyni a připomenout její umění. Jessye Norman patřila k těm interpretkám pozdního koncertního díla německého skladatele, díky nimž je pro mnohé skladbou nádhernou a nezapomenutelnou, dotýkající se jedinečným způsobem lidského nitra.

Měla sytý, barevný, velkolepý hlas, jeden z nejkrásnějších v druhé polovině dvacátého století. Ve Spojených státech zpívala jako světová star prezidentům a na olympijských hrách. Vyrůstala v době rasové segregace, a tak po celý život prosazovala dědictví Afroameričanů. Působila později rovněž ve správních radách velkých kulturních institucí. Na americké sopranistce lidé obdivovali její vřelý, emocionálně intenzivní projev, který přesahoval obvyklý rámec interpretačního umění, protože patřil k celé její osobnosti. 

Čtěte také

Jessye Norman proslula v nejvýznamnějších operních domech a na festivalových pódiích Evropy i Ameriky, zejména ve velkých rolích v operách Richarda Wagnera, Richarda Strausse a Giuseppe Verdiho. Mezinárodní kariéru otevřela vítězstvím v soutěži ARD v Mnichově v roce 1969 a následným angažmá v Deutsche Oper v tehdejším Západním Berlíně. V roce 1972 debutovala jako Aida v milánské Scale. V Metropolitní opeře debutovala v roce 1983, zpívala tam v Berliozových Trojanech, ale například v roce 1996 také Emiliu Marty v tamní první inscenaci Janáčkovy Věci Makropulos. Velkou pozornost věnovala koncertním vystoupením v oratorním repertoáru, mimořádně rozsáhlý byl i její písňový repertoár, včetně černošských spirituálů. Za své nahrávky získala několik cen Grammy, byla držitelkou Grammy za celoživotní dílo, americké medaile National Medal of Arts, Ceny Glenna Goulda a mnoha dalších cen a poct.  

Život pěvkyně se uzavřel letos 30. září, patnáct dní po čtyřiasedmdesátých narozeninách. Média po jejím odchodu zdůrazňovala, že byla v operním světě těžko překonatelnou interpretkou Straussovy Ariadny, zmiňovala její ztvárnění Jocasty ve Stravinského oratoriu Oedipus rex nebo sólový part v Mahlerově Druhé symfonii, i to že jí hlasový rozsah do hluboké polohy umožňoval zpívat také mezzosoprán v Mahlerově Písni o zemi. Komediální talent bohatě projevila v Offenbachově operetě Krásná Helena. Je také určitě mnoho důvodů vracet se k jejím nahrávkám Wagnerova cyklu Písně na slova Mathildy Wesendonckové. A pokud se týká Čtyř posledních písní Richarda Strausse, připomíná se zejména nahrávka z roku 1983, kterou Jessye Norman pořídila v Lipsku s dirigentem Kurtem Masurem a Orchestrem Gewandhausu.  

autor: SOČR
Spustit audio

CD SOČRu v e-shopu